Vše o Olomouci

Informace o Olomouci

Olomouc (rod ženský, v místním úzu i mužský;^[3][4] hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc v České republice, centrum Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy. Byla také centrem historického Olomouckého údělu. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije přibližně 99 tisíc^[1] obyvatel, a je tak šestým nejlidnatějším městem ČR a třetím na Moravě. Na řece Moravě je městem největším. V její aglomeraci žije zhruba 400 tisíc obyvatel.^[5][6]

Olomouc byla ve středověku třetím největším městem zemí České koruny (po Praze a Vratislavi) a soutěžila s Brnem o status centra Moravy. To se však změnilo poté, co město okupovala armáda Švédského impéria v letech 1642 až 1650. V polovině 18. století bylo město přebudováno na mocnou pevnost a Olomouc bývala významným obranným centrem, sídlem silné vojenské posádky. V následujících letech tu vyrostlo mnoho kasáren, cvičišť, skladišť a dalších objektů, které využívala armáda i po zrušení pevnosti v roce 1884, po dobu Československé republiky (kdy vzniklo též významné letiště v Neředíně), i po druhé světové válce. Od roku 1968 byla v Olomouci i velice početná okupační posádka Sovětské armády. Do roku 2013 sídlilo v Olomouci Velitelství společných sil AČR, do té doby tedy město bylo hlavním centrem obrany státu.

V oblasti soudní moci je významnou institucí Vrchní soud v Olomouci. Protože je město sídlem kraje, působí zde také krajský úřad. Význam Olomouce jako vzdělanostního centra podtrhují Univerzita Palackého, nejstarší na Moravě a druhá nejstarší v Česku, Vědecká knihovna a Slovanské gymnázium, nejstarší nepřetržitě fungující střední škola na Moravě s českým vyučovacím jazykem. Dnes je nejen sídlem arcibiskupství a metropolity římskokatolické moravské církevní provincie, ale také centrem pravoslavné církve na Moravě.^[7] Pro svou atmosféru a historické pamětihodnosti je Olomouc vyhledávaným místem konání mezinárodních konferencí a festivalů. Více než padesátiletou tradici má Academia Film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Probíhá tu též významný český divadelní festival Divadelní Flora, dále pak Flora Olomouc, mezinárodní výstava zaměřená na zahradnictví a pěstování rostlin s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků. Oblíbený je rovněž Podzimní festival duchovní hudby či Mezinárodní varhanní festival. Své fanoušky si již našly také mladší akce – květnový Beerfest i srpnový Flamenco festival.

Olomouc je známá historickými památkami, sloup Nejsvětější Trojice je od roku 2000 zařazen mezi světové dědictví UNESCO a její historické jádro je městskou památkovou rezervací, po pražské druhou nejvýznamnější v Česku.^[8][9]

Jméno sídla je odvozeno od osobního jména Olomút, jehož původ je nejasný (jisté je jen, že v jeho druhé části je (pra)slovanské mǫt- („hluk, zmatek“); místní jména odvozená od osobních jmen zakončených na -út/-ut, jako jsou Bolelouc, Chořelice, Seloutky, patří k nejstarším a vyskytují se jen na starém sídelním území). Jméno osady tedy původně znamenalo Olomutův (tj. dvorec, statek apod.). Poprvé je doloženo v Kosmově kronice Čechů k roku 1055 v podobách Olomuz, Olomuc, Olomucz. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208. Německé jméno vzniklo z českého. Humanisté vytvořili jako domnělý prazáklad jména latinské Juliomontium („Juliův vrch“) a založení města spojili s Gaiem Iuliem Caesarem.^[10][11] Název města v latině zní Olomucium nebo Eburum, v polštině Ołomuniec, maďarsky Alamóc.

Původní rod místního jména je mužský (je to původem mužský tvar přivlastňovacího přídavného jména). Neurčité zakončení vedlo k nejistotě o rodu, ve městě samém a ve východní a jihovýchodní části Moravy se udržel původní mužský rod, na západě došlo k přechodu na ženský rod. Hranice mezi užíváním jednoho nebo druhého rodu ve 20. století probíhala po čáře Šternberk – Horka nad Moravou – Slatinice – Čechy pod Kosířem – Malé Hradisko – Jedovnice – Šebrov-Kateřina – Tišnov – Velká Bíteš – Zbraslav – Zbýšov – Oslavany – Dolní Kounice. I na západ od této čáry nicméně byla území s převažujícím mužským rodem (Šumpersko, severní Zábřežsko, západní Tišnovsko, jižní a východní Velkomeziříčsko, Moravskokrumlovsko).^[12] Ertlova kodifikace jmen typu Olomouc stanovila v roce 1929 jako spisovný pouze ženský tvar, a to v duchu teze, že kdo porušuje jednotu spisovné češtiny, páše největší kulturní hřích na potomstvu, a kulturní úroveň jednotlivých krajů se nejlépe projevuje dobrovolným podřizováním individuálních zvláštností místních jednotné spisovné češtině.^{[13][14][15][16]} V roce 1930 se olomoučtí radní obrátili na Zemský úřad v Brně, aby rozhodl v otázce jmenného rodu názvu města. Ten si nechal vypracovat lingvistický rozbor u profesora Karlovy univerzity Josefa Zubatého, který prokázal, že správný je rod ženský. Toto bylo i úředně potvrzeno ministerstvem vnitra v témže roce.^[17]

Ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku – Bystrc, Třeboň, Třebíč, Dobříš), v místním úzu je ale často používán původní a v nářečích zachovaný rod mužský a skloňování podle vzoru stroj.^[3] V případě nejistoty se doporučuje užívání opisů typu ve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu. V nespisovné řeči se také někdy užívá slangových variant Olmík (mužského rodu) nebo Olm (podle vzoru hrad), ty ale pocházejí až ze sklonku 20. století.

Město používalo už od 13. století ve svém znaku i na pečetích moravské šachované orlice.^[18] Rozdílem byl jen červený jazyk orlice, moravská má zlatý. Po roce 1558 se začínají objevovat v rozích majuskulní písmena SPQO, což znamená „Senatus PopulusQue Olomucensis“ (senát a lid olomoucký), jako odkaz na zkratku římské říše SPQR. V roce 1758 znak polepšila císařovna Marie Terezie přidáním babenberského štítku na prsa orlice, který byl na památku neúspěšného obléhání Prusy ovinut zlatým řetězem a na kterém bylo uvedeno FMT (iniciály císařů Františka I. a právě Marie Terezie).^[19] Po roce 1918 byly tyto iniciály odstraněny a k žádosti města došlo roku 1934 k úplnému návratu k prosté šachované orlici.^[20] Roku 1993 se písmena SPQO vrátila. Autorem poslední úpravy znaku je známý olomoucký heraldik a přední znalec této problematiky Jiří Louda.

V roce 2008 získalo město nové logo.^[21] Základním prvkem logotypu je motiv šachovnice vycházející z moravské orlice, resp. heraldického znaku města. Z něj čerpá i červeno-bílá barevnost. Autorem loga města je grafik Jan Kolář.

• Mladý paleolit (40 000 – 10 000 př. n. l.) – z této doby nalezeny kamenné nástroje na území města
• Neolit (6 000 př. n. l.) – souvislé osídlení, nálezy kultury s lineární keramikou
• 1. století, období markomanských válek (166–180) – objeveny zbytky římského tábora v lokalitě Olomouc-Neředín, nejsevernější doložený pobyt Římanů na území střední Evropy severně od Dunaje
• 6. století – příchod prvních Slovanů, vznik zemědělské osady (nejstarší trvale obydlené sídlo v České republice)^[22]
• konec 7. století – vznik opevněného slovanského hradiště (nejstarší v České republice) na předměstích Povel a Nové Sady (1,5 km jižně od současného historického centra)^[22]
• počátek 9. století – dobytí starého a postavení nového, velkomoravského hradiště na Petrském návrší^[22]
• 10. století – krátkodobý zánik a znovuobnovení olomouckého hradiště, příliv nových obyvatel (pravděpodobná souvislost se zánikem Velkomoravské říše)^[22]
• polovina 10. století – vláda Přemyslovce Boleslava I., Olomouc je jedním z vojensko-správních středisek Přemyslovců na trase transevropské obchodní magistrály Řezno–Praha–Libice–Olomouc–Krakov–Kyjev^[22]
• 1019 – Morava připojena k přemyslovským Čechám, hlavním mocenským centrem je v té době Olomouc, kde sídlí knížetem Oldřichem dosazený Břetislav, budoucí český kníže
• 1021 – Břetislav unesl z kláštera ve Svinibrodu dceru bavorského velmože Jitku a žil s ní na olomouckém hradě. Historici v současnosti vedou diskuze, zda Břetislav sídlil ještě na starším hradišti na Petrském návrší, kde je dnes Arcibiskupský palác a Tereziánská zbrojnice, nebo už na Václavském návrší, kde stojí katedrála a kde byl olomoucký hrad v následujících staletích
• 1063 – v Olomouci bylo knížetem, později králem Vratislavem II. obnoveno biskupství
• kolem 1070 – založení nového kamenného olomouckého hradu
• 1077 – dorazila na Hradisko na pozvání olomouckého údělníka Oty I. Olomouckého a jeho manželky Eufémie benediktinská kolonie, aby zde vybudovala klášter „na počest Spasitele a svatého prvomučedníka Štěpána“. Už po několika měsících vysvětil 3. února 1078 olomoucký biskup Jan na místě klášterní oratoř. Stalo se tak za přítomnosti obou fundátorů, ale i českého knížete Vratislava II. a břevnovského opata Meinharda a sázavského opata.^[zdroj?]
• 1201 – vymírá olomoucká větev Přemyslovců, Moravu od té doby spravuje markrabí
• 1239–48 – lokace královského města (Dolní a Horní náměstí)
• 1306 – zavraždění krále Václava III. (vymření královské větve Přemyslovců)
• 1314 – král Jan jmenoval privilegiem Olomouc jako první město na Moravě

• 1422 – král Zikmund Lucemburský povolil městu razit vlastní mince; jedná se o nejstarší dochované mincovní privilegium na Moravě^[23]
• 1566 – příchod jezuitů kvůli rekatolizaci, zakládání škol a gymnázia, jezuitské akademie
• 1573 – založena první univerzita na Moravě^{[pozn. 1]}

• 1642–1650 okupace města švédskou armádou pod vedením L. Torstensona (třicetiletá válka) a obléhání císařskou armádou
• 1716–1754 – vybudován sloup Nejsvětější Trojice (roku 2000 vyhlášen památkou světového kulturního dědictví UNESCO); jde o největší seskupení soch v rámci jedné skulptury, stavba trvala 38 let a během té doby zemřelo několik umělců
• 1741–42 – okupace města pruskou armádou (války o rakouské dědictví)
• 1746 – založena Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis, první učená společnost na území ovládaném rakouskými Habsburky. Časopis společnosti Monatliche Auszüge byl prvním vědeckým časopisem na území Habsburské monarchie.
• 1758 – Olomouc se ubránila druhému pruskému obléhání, královna Marie Terezie povýšila 16 měšťanů do šlechtického stavu, vyplatila městu odškodnění, polepšila městský znak a udělila Olomouci právo používat titul Královské hlavní město Olomouc.
• 1767 – za pobytu v Olomouci zde W. A. Mozart zkomponoval 6. symfonii F-dur
• 1777 – biskupství olomoucké povýšeno na arcibiskupství
• 1829 – velitelem pevnosti Olomouc je jmenován slavný maršál Radecký, který žil v přepychovém Edelmannově paláci na Horním náměstí
• 1841 – příjezd prvního vlaku do města (trasa Vídeň–Olomouc)^[24]

• 1845 – odjezd prvního vlaku z Olomouce do Prahy
• 1905 – Eduard Konrád Zirm, primář očního oddělení olomoucké nemocnice, provedl první úspěšnou transplantaci na světě, jednalo se o transplantaci oční rohovky
• 1919 – připojením okolních převážně česky mluvicích obcí vzniká Velká Olomouc
• 1921 – město navštívil poprvé oficiálně prezident Tomáš Garrigue Masaryk ^[25]
• 1939–1945 – okupace města německou armádou, připojení k Protektorátu Čechy a Morava (15. března 1939 zatčeno 800 židovských mužů a někteří z nich byli převezeni do Dachau, poté v červnu 1942 až březnu 1945 odvezeno 3498 Židů do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě)
• 1945–1946 – vysídlení olomouckých Němců (asi čtvrtina populace města)
• 1946 – obnovení univerzity pod názvem Univerzita Palackého, v současnosti čítající osm fakult
• 1974–1980 připojením 15 okolních obcí vzrostla plošná rozloha města na trojnásobek
• 1990 – obnovení pomníku T. G. Masaryka jako symbolu návratu k demokracii
• 1994 – hokejový tým HC Olomouc v sezoně 1993/1994 se stal historicky prvním klubem který vyhrál Českou hokejovou extraligu.
• 1995 – návštěva papeže Jana Pavla II., svatořečil zde blahoslavenou Zdislavu a Jana Sarkandera (na statisícovém shromáždění na letišti v Neředíně)
• 1997 – město zasáhla katastrofální povodeň, nejničivější v jeho historii
• 2012 – fotbalisté SK Sigma Olomouc vyhráli Český pohár a následně český Superpohár
• 2017 – celostátní setkání mládeže CSM Olomouc (15. až 20. 8. 2017)
• 2022 – Olomouc zpívá. Přehlídka k 50. výročí festivalu dětských pěveckých sborů v Olomouci. Sbory se představily v koncertních sálech, chrámech, u olomouckých kašen 19. až 26. května 2022

—-

Olomouc vždy patřila mezi nejvýznamnější královská města v českých zemích. Díky své výhodné poloze, starobylé univerzitě, duchovním, kulturním a řemeslným tradicím byla po dlouhá staletí přirozeným centrem Moravy, které lákalo umělce, vzdělance a obchodníky.

Základní fakta o městě

• 99 496 obyvatel, 6. největší město v ČR, krajské město Olomouckého kraje
  Zdroj: Český statistický úřad k 31. 12. 2021
• po Praze druhá největší památková rezervace v ČR
• leží v srdci Moravy, v minulosti byla jejím hlavním městem
• nyní sídlo starobylé univerzity, arcibiskupství, Moravské filharmonie, zajímavých muzeí i divadel
• k relaxaci nabízí rozlehlé parky, velkou zoologickou zahradu, moderní aquapark, plavecký stadion či přírodní areál Litovelského Pomoraví s cyklostezkami a koupáním

zdroje: wikipedia, olomouc.eu,