2. díl seriálu o olomoucké architektuře

Gotický sloh v Olomouci

Gotický sloh vznikl ve Francii v polovině 12. století jako přirozený vývoj románské architektury. Přinesl revoluční stavební postupy, monumentální výšku staveb, lomené oblouky, opěrné systémy i bohatší výzdobu. Samotné označení gotika vzniklo až v období renesance v Itálii, kde bylo původně používáno spíše hanlivě – podle germánského kmene Gótů – jako označení něčeho „barbarského“ ve srovnání s antickou architekturou.

Z Francie se gotika postupně rozšířila téměř po celé Evropě. Velké oblibě se těšila zejména v Anglii, odkud vzniklo několik jejích specifických podob. Přes Svatou říši římskou pronikla také do českých zemí, zatímco v Itálii zůstala výrazně ovlivněna antickou, románskou a byzantskou tradicí.

Na našem území se gotická architektura začala objevovat na počátku 13. století. Nejprve pouze jako jednotlivé prvky na románských stavbách, později již jako samostatný stavební sloh. Za první gotickou stavbu na našem území je považován klášterní kostel v Teplé na Plzeňsku. K rozšíření gotiky významně přispěl cisterciácký řád i stavební činnost krále Přemysla Otakara II. Postupně tak vznikl charakteristický český gotický styl.

Na Moravě, a především v Olomouci, sehrál zásadní roli olomoucký biskup Bruno ze Schauenberku. Za jeho působení vznikl první gotický kostel sv. Mořice a po ničivém požáru byla obnovena také katedrála sv. Václava. Ani jedna z těchto staveb se však nedochovala ve své původní podobě. Katedrála prošla v 19. století rozsáhlou novogotickou přestavbou a kostel sv. Mořice byl během 15. století znovu vystavěn v pozdně gotickém stylu. Po dlouhá staletí patřil mezi největší kostely na Moravě.

Ranou gotiku v Olomouci připomíná také kostel sv. Ondřeje ve Slavoníně. V období vrcholné gotiky za vlády Lucemburků začala výstavba olomoucké radnice, přestavba Zdíkova paláce i budování dalších kostelů a klášterů. Mezi významné stavby patřil kostel sv. Kateřiny nebo původní kostel sv. Michala s klášterem, z něhož se dodnes dochovala rajská zahrada a kaple sv. Alexeje.

Pozdní, tzv. jagellonská gotika, je v Olomouci patrná zejména na současném kostele sv. Mořice a také na kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v dnešní Sokolské ulici. Mnoho gotických prvků se dochovalo také na měšťanských domech v historickém centru. Gotické základy, sklepy či podloubí najdeme například na Dolním náměstí i v kanovnických rezidencích v ulicích Křížkovského a Wurmova. Gotický původ mají rovněž části městských hradeb, Židovská věž nebo Michalská věž.

Bohužel se řada významných gotických staveb do dnešních dnů nedochovala. Zanikly například původní kostely sv. Michala, Panny Marie na Předhradí, sv. Petra či minoritský kostel Panny Marie Sněžné. Nenávratně zmizela také velká část olomouckého hradu i řada cenných měšťanských domů.

Přesto právě gotika dodnes tvoří jednu z nejvýznamnějších vrstev historické Olomouce. Stačí se pozorně rozhlédnout ulicemi historického centra a objevíte množství stavebních detailů, které připomínají období, kdy se město zařadilo mezi nejvýznamnější centra Moravy.

Dům s gotickým sklepením a loubím (Dolní náměstí 9)
Dům s gotickým sklepením a loubím (Dolní náměstí 9)
Kaple sv. Jana Křtitele je pozdější gotickou přístavbou Zdíkova paláce, spolu s ní byla upravena i křížová chodba a rajský dvůr.
Dům na Dolní náměstí 46 v sobě ukrývá gotické sklepení a části přízemí, dokonce s původním, dnes již zazděným, loubím.
Majestátní kostel sv. Mořice ve své vrcholně gotické fázi. Na konci 19. stol. prošel puristickou přestavbou, která mu vtiskla dnešní vzhled. Naštěstí nebyla tak razantní jako u katedrály sv. Václava.
Olomoucká radnice, největší světská gotická stavba v Olomouci. Sklepení, přízemí i první patro mají gotické půdorysy a prvky.
Olomoucká radnice - detail arkýře kaple sv. Jeronýma. Jedná se o jednu z nejhodnotnějších staveb pozdní gotiky ve městě. Kromě mistrně zpracovaného arkýře, disponuje uvnitř i unikátní síťovou klenbou švábského typu.
Olomoucká radnice - detail gotického vstupu s erby královského rodu Jagellonců.
Gotický kostel sv. Ondřeje ve Slavoníně.
Majestátní Olomoucká katedrála s takřka 900 let dlouhou historii. Dnes je její původně gotická podoba nejvíce patrná ve střední části. Na konci 19. stol. ovšem prošla radikální neo-gotickou přestavbou.
Interiér kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Sokolské ulici s unikátně zachovalými nástěnnými malbami.
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Sokolské ulici.

1. díl seriálu o olomoucké architektuře

Románský sloh v Olomouci a doba před ním

Na úvod našeho seriálu o olomoucké architektuře se společně podíváme do období románského slohu a ještě hlouběji do minulosti – do dob, kdy na území dnešní Olomouce vznikaly první stavby a formovalo se jedno z nejvýznamnějších historických center Moravy.

Románský sloh se začal utvářet v západní Evropě v raném středověku a svého vrcholu dosáhl přibližně v 11. a 12. století. Do českých zemí pronikl spolu s rozvojem křesťanství a vznikem prvních státních útvarů. Není proto překvapivé, že většina románských staveb byla spojena právě s církví.

Území dnešní Olomouce je osídleno již po tisíce let. Přesto se nám z období před 12. stoletím dochovalo jen velmi málo hmotných památek. Keltové, Germáni i první Slované stavěli převážně ze dřeva a hlíny, a většina jejich staveb proto podlehla zubu času. Významnou stopu zde však zanechala také antická civilizace. Ve 2. století vznikl na území dnešního Neředína dočasný tábor římských legií během markomanských válek, kdy se císař Marcus Aurelius pokoušel vytvořit na našem území novou provincii Marcomannii.

Od doby začlenění olomouckého návrší do vznikající Velkomoravské říše lze předpokládat existenci prvních církevních staveb, pravděpodobně dřevěných kostelíků a později i románských rotund. Archeologické nálezy potvrzují jejich existenci například v místech dnešní Filozofické fakulty Univerzity Palackého nebo v okolí kostelů sv. Mořice a sv. Michala.

Nejvýznamnější dochovanou románskou památkou v Olomouci je bezesporu Zdíkův palác, který je součástí areálu olomouckého hradu. Tuto mimořádnou stavbu nechal ve 12. století vybudovat olomoucký biskup Jindřich Zdík vedle tehdy vznikající románské baziliky sv. Václava, dnešní katedrály. Palác sloužil jako reprezentativní sídlo olomouckých biskupů a kanovníků a díky své architektonické kvalitě patří mezi nejvýznamnější románské památky nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.

O výjimečnosti stavby svědčí například zachovaná sdružená románská okna s bohatou kamenickou výzdobou. Historikové se domnívají, že na její výstavbě pracovali zkušení kameníci ze zahraničí, pravděpodobně z Itálie nebo oblastí tehdejší Svaté říše římské. Ze stejného období pochází také část hradní věže, která se po pozdějších přestavbách dochovala jako kaple sv. Barbory.

Románské prvky lze dodnes nalézt také v katedrále sv. Václava, především v jejích základech. Podle některých historických pramenů se pod chrámem stále nachází i původní románská krypta, která je dnes veřejnosti nepřístupná.

Řada dalších románských staveb se však do současnosti nedochovala. Patřil mezi ně například kostelík na Dolním náměstí, kostel sv. Máří Magdalény na olomouckém hradě, kostel sv. Blažeje nebo původní biskupský kostel sv. Petra. Dnes jejich existenci připomínají především archeologické nálezy a historické prameny.

V příštím díle našeho seriálu se společně přesuneme do období gotiky – stavebního slohu, který výrazně proměnil podobu středověké Olomouce a jehož stopy můžeme v historickém centru města obdivovat dodnes.

Linie umělecky velmi hodnotných románských sdružených oken a kruhové okýnko nad nimi.
Románské okno odkryté při neogotické přestavbě vedlejší katedrály.
Malé románské sdružené okno.
V podzemí Olomouckého hradu je odkryto množství románských a gotických základů.
Pohled na Olomoucký hrad ze spodu. Původní romanská stavba je z pohledu z dola již pod vrstvou starší zástavby.
V pozadí je vidět kousek románského okna a paláce. V popředí románské základy věže.
Po pravé straně lze vidět románské zdivo bývalé panské věže.